Vesnice roku 2025: Rabí získalo Cenu naděje pro živý venkov
Sedmá účast v soutěži Vesnice roku přinesla Rabí Cenu naděje pro živý venkov, odměnu 30 tisíc korun a postup do celostátního kola, které bylo vyhálšené 20. září 2025 ve Vacově. V tom jsme již neuspěli.
Letos byla prezentace obce svěřena do rukou dětí z kroužku #be:reel Rabí. Byla to logická volba. Poctivě mapovaly všechny důležité události v našich obcích, a proto to měly být právě ony, kdo reportáže se svými autentickými komentáři představí.
Chystaly se na to dva týdny. Poctivě pracovaly na prezentacích a do omrzení je cvičně přednášely před ostatními, aby nic nezůstalo náhodě.
V pondělí 9. června 2025 přišel den D. Děti postávaly u okna rábské knihovny a vyhlížely příjezd komise. „Už jedou, už jsou tady!“ zakřičel najednou někdo a všichni sebou začali šít, jako kdyby se ke dveřím blížil Mikuláš se čerty. Nebylo se ale čeho bát. Anebo ano?
Osm mladých reportérů ukázalo návštěvě, jak se v našich třech obcích žije kulturou a společenským životem, jak se zapojujeme do péče o své okolí nebo v čem a proč jsou naše komunikační kanály nejlepší široko daleko. Pozvali jsme je i do školky, kde si na vlastní kůži vyzkoušeli metodu Persona Dolls. V závěru dvouhodinové návštěvy se rábská Měšťanka proměnila ve world café - každý člen komise si vybral jednoho z hostitelů a za přežvykování oběda spolu vedli diskusi. Někdo si povídal s knihovníkem, jiný zase s rábským velitelem hasičů.
Debaty musely být opojné, protože ukončit je a všechny opět shromáždit byl výkon hodný ocele. Naštěstí komise má ráznou tajemnici.
Z návštěvy měli všichni velmi uspokojivý pocit. Ale jak se ukázalo, možná až moc. Říkali jsme si, „kdo jiný by měl dostat bílou stuhu za práci s dětmi než my.“ O to větší zklamání bylo, když jsme zjistili, že jsme se mýlili.
O dva měsíce později 9. srpna 2025 jsme vyrazili do Trnové na vyhlášení výsledků. Jely i děti. Měla to být odměna. Nebyla. Letos se bílá stuha neudělovala. Komise pro nás vybrala Cenu naděje pro živý venkov. Tedy diplom těsně pod stupni vítězů.
Najednou ho držíme v rukou a vůbec nechápeme, co ta cena vlastně znamená. Googlujeme a na stránkách Sdružení místních samospráv se dozvídáme, že se uděluje od roku 2009 a že je „motivována ideou naděje a občanské společnosti, jejímiž nositeli nejsou hmotné statky venkova nýbrž konkrétní lidé, kteří osud venkova aktivním způsobem vezmou do svých rukou.“ Takže od tohoto roku máme glejt na to, že jsme aktivními obcemi a že snad s nadějí v srdci nevymřeme.
Tereza Freidingerová (RN)
Text byl zaslán do redakce 29. září 2025
