Socha Sv. Jana Nepomuckého
Sochu vytvořila sklářka Vladimíra Tesařová (tvůrkyně známého skleněného oltáře v Dobré Vodě na Šumavě) z podnětu kytaristy a vodáka Lubomíra Brabce, který v Čepicích žije. Jedná se o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Zobrazení svatého je navíc jako jediné v historii oboustranně inverzní tak, aby jej viděli nejen procházející po mostě, ale i vodáci proplouvající po řece. Od dob první světové války nebyla v Česku na žádném mostě instalována ani jedna socha tohoto českého světce i přesto, že to bylo po staletí zvykem. Socha má požehnání od samotné jeho excelence arcibiskupa pražského kardinála Dominika Duky, primase českého a jeho excelence mons. Jiřího Paďoura, biskupa českobudějovického. Ten také u kapličky na návsi sloužil mši svatou.
V Infocentru města Rabí je možné zakoupit dřevěnou turistickou známku, audio turistickou nálepku nebo turistickou vizitku se sochou sv. Jana Nepomuckého. Část z tržby putuje místnímu sboru dobrovolných hasičů na činnost.
Pamětní plaketa Karlu Liškovi 1863-1935
U příležitosti 90. výročí úmrtí pana Karla Lišky - nestora moderního sportovního rybolovu v českých zemích, byla na pilíř starého čepického mostu umístěna bronzová plaketa. Její vznik inicioval Stanislav Bláha ze spolku team4teen Vimperk. Plaketu vysochala sochařka Irena Armutidisová a odlili umělečtí slévači Josef Rossí a Anna Wallerová, kteří jsou zároveň nadšenými muškaři. Bronzová plaketa byla lita metodou ztraceného vosku. „To znamená, že nejprve se vytvoří model z hlíny, následně je odlit do sádry a my jako slévárna z něj snímáme první silikonový otisk, ze kterého se vyrábí voskový odlitek, který je úplně věrný bronzovému odlitku,“ popsal Rossí postup prací. Předlohou k plaketě byla dobová fotografie Lišky, na které je s největší pravděpodobností oděn do mlynářského. Bedlivé oko na desce najde i tři zvířátka, které Sochařka Armutidisová ukryla v trávě obklopující Lišku.
Přírodní zajímavosti
Přírodní rezervace Čepičná (ev. č. 2054) je významnou přírodní lokalitou. Na vápencovém podloží se tu vyskytuje řada chráněných druhů vzácných vápnomilných a teplomilných rostlin, jako jsou smrkovník plazivý, kruštík tmavočervený, okrotice bílá, okrotice červená, vratička měsíční, hořec brvitý, trýzel vonný, hlaváč fialový, prorostlík srpovitý, ožanka hroznatá, rozrazil ožankovitý, čistec přímý, lomikámen tříprstý, zimostrázek alpský, vlnice chlupatá, orchideje vstavač kukačka a vstavač osmahlý. Lesní porost na vápenci tvoří významnou genovou základnu buku lesního, území je významné i z hlediska entomologického, rezervace je nedílnou součástí územního systému ekologické stability. Nejcennějšími lokalitami jsou vrchy Čepičná (671 m n. m.) a Chanovec (555 m n. m.), které se zvedají nad levým břehem Otavy. Částečně zatopené, již zarybněné a vegetací proměněné lomy po těžbě vápence v okolí obce dotvářejí krajinu.
Okolí obce
V blízkosti největší zřícenina v Čechách – hrad Rabí a židovský hřbitov v Rabí. Mezi obcemi Čepice a Budětice (mezi vrchem Chanovec a vrcholem Líšné) se nachází Vintířův pramen se studánkou, ke které se váží pověsti o sv. Vintířovi a jejíž voda by měla být léčivá. V blízkosti se nachází další studánka, Lukášův pramen.
Obec se pyšní bohatým společenským a kluturním žviotem, který staví na původních tradicích. Mezi vyhlášené akce patří čepický masopust, kterého se každoročně účastní přes 80 masek, tedy více nežlli je obyvatel obce.
V obci se také dodržuje stavění máje ručním způsobem nebo hasičský bál.
K nim však přibývají tradice nové – srazy harmonikářů, adventní setkání u kapličky, vánoční sjezdy Otavy na kánoích, společné turistické výšlapy, den dětí atd.
Většina akcí je pořádána nebo podporována Sborem dobrovolných hasičů.