Plamen 2026: Bojanovické Bubliny zase o chlup výš. I s přepravkou místo stříkačky

  • New
  • Tereza Freidingerová

Když chybí tunel, vezme se fólie. Když není stříkačka, pomůžou přepravky a dvě mámy. A když není voda, trénuje se alespoň na sucho. Mladí hasiči a hasičky z Bojanovic i tak na letošním Plameni v Rabí zrychlily oproti loňsku ve všech disciplínách a posunuly se výsledkově výš.

Dvě přepravky, savice, béčková hadice a dvě mámy, které to celé drží pohromadě jako improvizovanou stříkačku. K tomu šest latí obmotaných potravinovou folií místo tunelu CTIF a požární útok zásadně na sucho. Ne, to není parodie na hasičský sport. To je příprava bojanovických Bublin na letošní Plamen.

A přesto to fungovalo. Na závěrečném setkání v sobotu 23. května 2026 v Rabí se podařilo zlepšit časy ve všech disciplínách a posunout se z loňského 20. místa na 17.

Cíl byl přitom velmi přízemní: žádné hrdinství, ale platné pokusy, nějaké body a ideálně zamířit ve výsledkové listině směrem nahoru. Splněno.

Když se na to podíváme střízlivěji, posun není tak velký, jak by se mohlo zdát – letos startovalo 26 družstev, loni 28. Reálně jde tedy o jedno místo k dobru. Zato řečí bodů, tedy součtu pořadí v jednotlivých disciplínách, už je to lichotivější obrázek: z loňských 96 se děti dostaly na 84 „trestných“ bodů. A to už je rozdíl, který je vidět.

Co opravdu potěšilo, je požární útok CTIF. Tam už to začíná mít řád. Loni 14. čas, letos 13., minimum penalizací. Kdo by to byl řekl, že respkt z komplikované disciplíny povede k takovému drilu. Teď už je limitem spíš věk – na nástřiku stojí i předškoláci v kategorii starších. Ale tenhle problém má jednoduché řešení: děti porostou.

Štafety (4×60 m a CTIF) ukázaly spíš realitu tréninku. Ono se totiž těžko běhá přes bariéru, když ji doma nemáte. Nebo po kladině, kterou jste viděli naposledy na závodech. Bojanovičtí měli alespoň štěstí, že si mohli zatrénovat v Žichovicích díky pozvání místních Turbošneků.

A pak je tu klasický požární útok. Tam se láme chleba – nebo spíš proud. Na sucho se dá nacvičit rozběh a základna, kterou už děti skládají rychlostí Usaina Bolta. Jenže bez vody si nástřik prostě nezkusíte. A voda nebyla. Ani mašina. Ani káď.

Takže první ostrý pokus s vodou přišel až na závodech. Nebyl nejrychlejší, nebyl ani vyloženě pomalý – ale hlavně byl platný. A to se počítá.

Závěr z toho plyne docela jasný: pořídit káď. Základnu už děti mají – tu jim bojanovičtí chlapi zvládli vyrobit během jednoho dopoledne poté, co padla zmínka o tréninku na složených pivních setech.

Když to celé vezmeme kolem a kolem, 17. místo je v těchto podmínkách vlastně úspěch. Zvlášť když v devítičlenném družstvu „starších“ byl jeden předškolák a tři děti z mladší kategorie. Takže ano – o chlup výš. Ale ten chlup je pomalu stává stabilním trednem.

Tereza Freidingerová (SDH Bojanovice / RN)
Text byl zaslán do redakce 5. 6. 2026

Improvizované tréninkové podmínky. Foto: Tereza FreidingerováImprovizované tréninkové podmínky. Foto: Tereza Freidingerová

Improvizované tréninkové podmínky. Foto: Tereza FreidingerováImprovizované tréninkové podmínky. Foto: Tereza Freidingerová

Požární útok CTIF. Foto: Tereza FreidingerováPožární útok CTIF. Foto: Tereza Freidingerová

Čekání na požární útok poprvé s vodou. Foto: Tereza FreidingerováČekání na požární útok poprvé s vodou. Foto: Tereza Freidingerová